Za městem

Hřmí, notes pod bundou skrýváš
utrpí jen tvá hříva
smáčená
v hlučné lázni přírodní
Déšť vynutil schůzku krásnou
slova už míň teď váznou
hřmí i v nás
po tak dlouhé době všední

Vstříct, poznávám jak co s námi
prohlížím místo známý
říznutí
ruku, žíly v zápěstí
spoušť v duši se s vírou střídá
nebe je lesklá slída
pohnutím
prasklá právě nad zápěstím
Přijdeš, odejdeš
nejsem nic ani málo
Klínem vyraž klín
říkáš s klidem to se ti jen zdálo

Kmen písmena strávil dávno
bojíš se nad tím mávnout
smůlu máš
já se smířím hladce s tím
Náš autobus v dálce sípá
před bouřkou chrání lípa
zlámaná
u té boudy na rozcestí

Přijdeš, odejdeš
nejsem past ani průchod
přijdeš, odejdeš
přijdeš, přijdeš, přijdeš.