Jakub Smolík |
Co víc si můžem přát |
1. Tak už asi budu navždy sám, tenhle příběh já už stokrát znám. Je to pro mě jako prokletí, já vím, že dneska to moc neletí. Koukni se však trochu zpět, a a há, pak možná pochopíš pár vět, co ti teď řeknu. R: Pojď má lásko, vrať se zpět, má lásko, odpověď,já toužím přesně znát, co víc teď můžem. Pojď má lásko, vrať se zpět, má lásko, odpověď,já toužím tebe znát, co víc si můžem přát. 2. Jó takhle vždycky končí moje sny. Je to stoprocentní a možná zlý. Každá láska je však nádherná, je to nový štěstí krásko má. Všechno chce svůj správnej čas, je je jé a tak jsme tady prostě zas, zas řeknu. R: Pojď má lásko, vrať se zpět, má lásko, odpověď,já toužím přesně znát, co víc teď můžem. Pojď má lásko, vrať se zpět, má lásko, odpověď,já toužím tebe znát, co víc si můžem. Pojď má lásko, vrať se zpět, má lásko, odpověď,já toužím přesně znát, co víc teď můžem. Pojď má lásko, vrať se zpět, má lásko, odpověď,já toužím tebe znát, co víc si můžem přát. |
Vytištěno dne: 21. 11. 2024, 17:48:14 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |