Proužek

        E         H7         A E
1. Ten mír, když za kopcem svítá,
         A             H7   E
   když vystřídá se s nocí den,
                      H7          A E
   a proužek dýmu z dřeva slunce vítá,
      A           H7     E
   z kytky motýl vylít' ven.

    E                           A E
R: Někdo škrtne sirkou, někdo zpívá,
    A                   E
   někdo ještě zkouší spát,
             H7         A E
   u potoka do vody se dívá
    A            H7     E
   jedna holka, co mám rád.

2. Vlasy sváže do uzlu a kouká,
   pak vodu dlaní rozčeří,
   stud jí sluší, tak jako všem holkám,
   co na svou krásu nevěří.

R: E H7 A E A H7 E H7 A E A H7 E

R:

3. Z odpadlýho kousku starý kůry
   srdce jsem jí udělal
   a večer, když už začly lítat můry,
   tajně jí ho do spacáku dal.

         A            H7     E
R: + [: jedna holka, co mám rád ... :]