V bezvětří

Na zimu si zamkli dům, 
naposled kývli sousedům, 
i růže jsou ukrytý bezlistý. 
Pak se schová do mraků, 
beznaděj, opak zázraků, 
svět se ve dvou a v obětí líp pochopí. 

Jenže co se schová to se poztrácí, 
proto jsou zámky otevírací. 
Noc je ukrývá, den už se nedívá, jak spí
a ráno jim odletí… 

Tady dap daeu 
Tady dap daeu 
Tady dap daeu 
Tady dap daeu 

Ještě chvíli můžou spát, 
tam kde se nechce nikdo ptát, 
kde není nutný říkat víc, než nic. 
Pak přiloží do kamen, 
ruku v ruce půjdou ven, 
svět ten už je nechytí v nebytí. 

Jenže co se schová to se poztrácí, 
proto jsou zámky otevírací. 
Noc je ukrývá, den už se nedívá, 
slova spoutaná snění vetkaná, 
chodí po špičkách 
a den se nedívá, jak spí. 

Protože z kopců se jednou musí dolů 
a každý dveře ty se musí otevřít, 
ty co nejsou a maj, tak budou spolu 
a vítr v sobě nosí bezvětří. 

Protože z kopců se jednou musí dolů 
a každý dveře ty se musí otevřít, 
ty co nejsou a maj, tak budou spolu 
a vítr v sobě nosí bezvětří. 

Noc je ukrývá, den co se nedívá, jak spí
a vítr v sobě nosí bezvětří. 

Tady dap daeu 
Tady dap daeu 
Tady dap daeu 
Tady dap daeu 
a vítr v sobě nosí bezvětří.