Jackova píseň

- - - předehra - - -

1. Můj strýček Jack, když narodil se, to bylo slávy!
   Pan starosta gratuloval, bučely krávy.
   Táta z něj chtěl každým coulem námořníka mít,
   máma proto dávala mu slivovici pít.

R: Jack se strašně vody štítí.
   Jak má námořníkem býti?
   Původem z moravské vísky,
   moře nezná, zato zná whisky.

2. Když Jackovi táhlo kvapem na čtrnáctý rok,
   řek´ mu táta: "teď uděláš do života krok!
   Máma ti dá slivovici a já vokurku
   a pojedeš třetí třídou až do Hamburku".

R: Jack se strašně vody...

3. V Hamburku hned za nádražím v první ulici
   Jackovi se začlo stejskat po slivovici.
   Zapad´ do první putyky, už z ní nevyšel,
   šestapadesát let vo něm nikdo neslyšel.

R: Jack se strašně vody...

4. Když mu bylo sedmdesát let a jeden den,
   pohádal se s putykářem, zaplatil, šel ven.
   Dojemný to vskutku pohled na tu postavu,
   jak s vlajícím plnovousem kráčí k přístavu.

R: Jack se strašně vody...

5. A tak Jack, co vetchý stařec, dílem náhody
   poprvé v životě spatřil tolika vody.
   Řek´si: "Hele, slivovice", skočil tam a pil
   a než přišel vodě na chuť, Jack se utopil.

R: Tak dlouho se vody štítil,
   až se na tu vodu chytil.
   Původem z moravské vísky,
   měl pít sodovou vodu s whisky.