| Dalibor Janda / Daniel Dobiáš / Jaroslav Šprongl |
Snad jsem si jí měl všímat víc |
1. Sedávala vždycky v první řadě,
napůl žena napůl ještě mládě.
Příběh jsem jí hrával při svém sólu,
půjdem světem s kytarou a spolu.
2. Uvěřila snadno tónům písně,
ale doma hlídali jí přísně,
až jsme jednou vymysleli výlet,
měla přijít naše horká chvíle.
R: Snad jsem si jí měl všímat víc,
lásky někdy pro pár slůvek zvadnou.
Teď už vím a všem můžu říct,
jistou nemáš nikdy holku žádnou.
Snad jsem si jí měl všímat víc,
dotýkat se jejích dlaní zlehka.
Teď už vím a všem můžu říct,
že láska je věc neskutečně křehká, to vím.
3. Když pak večer v kempu u rybníka
její pohled bleděmodře říká,
příjdu k tobě jen co oheň zhasne,
přikývnul jsem všechno bylo jasné.
R: Snad jsem si jí měl všímat víc . . .
4. Oheň zhasl nebyla v mém stanu,
ani ve svém a noc přešla k ránu.
jako meteor zmizela mi,
tak jsme zbyli s kytarou zas sami.
Tak jsme zbyli s kytarou - zas sami.
|
Vytištěno dne: 30. 11. 2025, 18:19:34 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |