Nikdy nevíš co máš

úvod: / Ami  F   G  /

   Ami
1. Měl jsem jít - něco slavit – 
     F                G
   a potkal kotě jak smutně kouká -
   Ami
   vzal sem ho k  sobě na byt — 
   F              G
   mlíko mu dal - ať si mňouká.
   Dmi     F           G
   Kotě se musí přísně vést,
   Dmi      F             G
   nesmí se do mých věcí plést.

2. Vyrostlo – jako z vody -
   a najednou je z něj – krásná kočka.
   Čekává - mě u hospody -
   a já si vždycky říkám - ať si počká.
   Kočka se musí přísně vést,
   nesmí se do mých věcí plést.

   C              G     Ami            F
R: Nikdy nevíš co máš - nikdy nevíš co ztrácíš…
   C             G                   Dmi
   nikdy nevidíš za roh kam cesta se stáčí.
   C               G     Ami               F
   Nikdy nevíš co máš — nedáváš pozor kam koukáš
   C                   G                     Dmi
   a pak jsi najednou sám a jen si tesklivě mňoukáš.

   Solo ad lib.

   Kočku jsem přísně vedl dál - pak jednou nikdo nečekal

R: Nikdy nevíš co máš - nikdy nevíš co ztrácíš -
   nikdy nevidíš za roh - kam cesta se stáčí.
   Nikdy nevíš co máš — nedáváš pozor kam koukáš
   a pak jsi najednou sám a jen si tesklivě mňoukáš.

   Ami
   Všude ji teď marně hledám -
     F                    G
   a vzpomínám jak v noci tiše předla.
   Ami
   Ani spát se bez ní nedá -
   F                         G
   tak příst mi žádná jiná nedovedla.

R: Nikdy nevíš co máš - nikdy nevíš co ztrácíš,
   nikdy nevidíš za roh - kam cesta se stáčí.
   Nikdy nevíš co máš — nedáváš pozor kam koukáš
   a pak jsi najednou sám a jen si tesklivě mňoukáš.

R: Nikdy nevíš co máš - nikdy nevíš co ztrácíš,
   nikdy nevidíš za roh kam cesta se stáčí.
   Nikdy nevíš co máš — nedáváš pozor kam koukáš
   a pak jsi najednou sám a jen si tesklivě mňoukáš.

   (do ztracena)